Rok zasvěceného života
Smysl řeholního života
Smysl řeholního života:
Spojíme-li slova Direktáře se slovy Konstitucí, zjeví se nám postupně velká krása našeho povolání. Sledujme je krok za krokem. Duch Svatý. On všechno naplňuje, - a tak k naplnění Kristových slov o bezvýhradné službě království pozval nás. On dokonává Kristovo dílo – a tu chtěl v nás mít jako by spolupracovnice. On všechno posvěcuje – a tak provedl na nás dílo úplného zasvěcení, učinil nás výhradním vlastnictvím Boha milovaného nade všecko, zasvětil nás zvláštní službě jeho oslavě. Vidíte, sestry, na jedné straně Nejsvětější Trojici, na druhé Církev. Naše sliby jako most mezi nimi. Most, to je spojení dvou břehů, to je cesta. Mysleme na to silně!
Z prvního KOŘŽ 1/73
Řehoní sestra
Řeholní sestra je především hlasatelkou Evangelia. Je však třeba vtělit Evangelium do vlastního života – a potom je nést druhým. S láskou a ochotou otevírejme srdce pro nauku ryzí a spolehlivou, která je sto nás uchránit všech klamných zásad, jimiž churaví některá společenství západního světa. Věnujme pečlivou pozornost pokynům, které prošly ohněm zkušeností tak mnohých řeholních osob. Přijímejme je vděčně, vždyť mluví naše matka a učitelka - církev, která duchovnímu stavu věnuje tolik péče, ale zároveň skládá do něj i mnoho svých nadějí.
Matka Vojtěcha 1985
Řeholní konsekrace
Konsekrace řeholní, jak o tom mluví PC 2.
Tu je jistě také na prvním místě činnost Boží. Ale zvláštním způsobem vystupuje také činnost člověka, který sebe dává cele Bohu. Tedy jakýmsi způsobem sám sebe Bohu zasvěcuje. Je proto řeholní zasvěcení zvláštní, osobní čin pod vlivem milosti. Obsahuje tyto prvky:
Boží volání – zvláštní vyvolení ze strany Boží, které umožňuje porozumění Boží výzvě. Ne každému je dáno ji pochopit. (Mt 19, 12)
Odpověď člověka - darování sebe, zasvěcení sebe. Tedy prvek charismatický (na rozdíl od svátostného).
Přijetí slibů církví.
Ten, kdo se zavazuje sliby k větší slávě našeho Pána Ježíše Krista k úplnější službě a nerozdělené lásce – ten vstupuje novým způsobem do tajemství církve a účastní se důvěrněji vykupitelského díla Kristova.
Matka Vojtěcha 12/1973
Náš úkol
Náš úkol je zviditelňovat Krista! Nést milosrdenství hřejivého srdce do chladného světa, aby z nás zazářila podoba Syna Božího! Aby všichni, kdo na nás pohlédnou, poznali, že Kristus je přítomen v Církvi i nyní!
Ze setkání představených a magister 12/1974
Cesta vlastního charismatu
Pamatujme, že jen ten, kdo sám hoří je schopen zapalovat druhé. Bez nadšení budeme dělat jen to, co musíme a tak snadno sklouzneme do zvykovosti, která zabíjí víru. Pro nás jsou nebezpečnější malé ústupky od ideálu a úbytek věrnosti v malém. Usilujme horlivě o návrat k prvotnímu duchu – k duchu našich zakladatelek. Vždyť nejkratší cesta k svatosti je cesta vlastního charismatu a spirituality. Ve světle Ducha Svatého a s přímluvou Neposkvrněné Panny Marie dobývejme království Boží v našich komunitách i v celém světě! Plamen Ducha Svatého ať hoří ve vašich srdcích! Amen. Aleluja.
Matka Vojtěcha, Př-mg duben 1985
Naším cílem je být svatou
Naším cílem ale je být svatou.
Nestačí, abychom byli dobří, my musíme být svatí. Svatost však není ovocem průměrnosti a lhostejnosti, nýbrž velkého utrpení a oběti. Budeme-li milovat Ježíše opravdově, budeme šťastné i na kříži. Svět umírá, protože mu scházejí svatí. Mnoho vykonal, kdo velikou má lásku. Nikdy se nespokojujte tím, že jste dobré. To nesmí být naší nejvyšší touhou.
- Naším nejpřednějším předsevzetím musí být: stát se svatou! Důvěřujte! Bůh Vám k tomu pomůže!
- předsevzetí ať je: Chci být pokornou. Bez pokory nemůžete být ani dobrými sestrami.
- co nejdokonaleji být přítomna Oběti mše sv.!
Nebuďte úzkoprsé vůči P. Bohu. Nespokojujte se s tím, že jste dobré. Dobrými jste byly, než jste se zasvětily P. Bohu. Nyní jste na sebe vzaly ještě jinou povinnost: máte zachránit mnoho duší….
V poznámkách si formulovala předsevzetí z duchovní obnovy, v Podlesí 1962
Ohnisko tvé spirituality
Jistě jsi pochopila, milovaná boromejko,
- že v utrpení Páně je ohnisko tvé spirituality; tam je centrum boromejského tajemství,
- že už do vínku při tvém zrození pro řeholi byla ti vložena láska k Ukřižovanému,
- že Muž bolesti je tvůj Snoubenec,
- a proto i tvá služba v terénu bolesti a utrpení je stálou příležitostí vyznávat činem pravdivost a vroucnost této lásky.
Jako věrné strážkyně kříže jistě smíme slyšet slova Ježíšovy lásky ve chvíli vrcholného milosrdenství: „Hle, Matka tvá!“
Matka Vojtěcha k Novému roku 1982
Naše obnova
Naše obnova, drahé sestry, není ukončena. Jistě samy cítíme, jak je nesmírně třeba, aby u naší obnovy stála síla modlitby a z ní tryskající dar světla. Pro nás platí zvláště dnes slova Kristova: Bděte a modlete se! (Mk 14,38) Bez ustání se modlete (1Sol 5,17).
Jestliže se nenaučíme velkému umění modlitby, nebudeme ani bdělé a citlivé pro možnosti, které nám Pán nabízí.
- Potom – místo obnovy – může nastat deformace.
- Místo světla zapříčiníme tmu.
- Místo smyslu a hodnocení Božích věcí ustrneme na vnějšku, formě a malichernostech.
- Takto bychom se nestaly požeháním – a zklamaly bychom očekávání kongregace, církve a i světa.
Drahé sestry, myslím, že největší starostí musí být, aby obnova v modlitbě měla přednost a aby se také ostatní úkoly řešily v duchu modlitby a s ohledem na opravdový život modlitby.
Z řeči Matky Vojtěchy při zahájení VIII. GK, 1976
Ať nezklameme nebe i zemi
Ať tedy, drahé sestry, nezklameme očekávání nejen nebe, ale i země. Kéž je tento rok pro nás rokem obnovení naší lásky, rokem opravdového prohloubení našeho řeholního života! Prosme Ducha Svatého, který smývá s duše skvrny, zavlažuje uschlé, hojí rány, ztuhlé obměkčuje, chladné rozehřívá a bludné napravuje, aby svou silou nás vytrhl z chybných návyků a všeho, co nás oddaluje od pravého cíle. Ať On, Dárce darů přemnohých, zjemní naše srdce svou přítomností a přetaví nás v žáru své lásky v statečné dcery Církve, v hrdinky křesťanské lásky, v pravé Milosrdné sestry.
Matka Vojtěcha 2. 1. 1971
Zasvěcená čistota
Pro nás čistota už není odříkáním, sebepřemáháním, ale štěstím.
- Není osamělostí srdce, ale připraveností srdce pro větší a zralejší lásku.
- Není pro nás otázkou, ale odpovědí.
- Už není slibem, ale skutečností.
Bylo by už svrchovaně na čase vidět v nás plody čistoty. Věrnost, kterou jsme zachovaly Kristu, zjevuje i čistotu nově.
Co je teď čistota pro nás?
Vzpomeňme, co jsme vlastně slibem čistoty učinily?
Zřekly jsme se manželství. Ale už tehdy jsme věděly, že je to víc – že je to darování sebe Boží lásce. Dnes tuto druhou stránku žijeme jako Boží dar, jako milost, jako vnitřní posvěcení a zasvěcení toho nejskrytějšího místa lidské bytosti, které se nazývá běžně srdcem.
Matka Vojtěcha – KOŘŽ 1/1974
Slovo magistrám
Slovo Matky Vojtěchy magistrám:
Jistě jste si již uvědomily, drahé sestry magistry, že úkol, který vám kongregace svěřila, je velký, náročný a odpovědný. Ujišťuji vás, že vaše jmenování nebyl jen momentální nápad či náhodný výběr několika jmen. Jistě ne. Tomu předcházelo volání k Duchu Svatému, promýšlení a zvažování. Kongregace vám prostě důvěřuje – a nyní s jistotou očekává, že vynaložíte všechny kvality ducha i srdce a vyvinete všechno úsilí, abyste v Božím světle, v jeho síle a moudrosti vykonaly dobré dílo pro církev i celý svět.
Máte řeholnímu mládí ukazovat směr, vést ke svatosti.