Zvláštní poslání naší kongregace

Moje milé sestry, je znamením doby, že se různé řeholní rodiny sbližují. Musíme je všechny milovat větší láskou než dosud. Musíme hledat vše, co nás sbližuje a spojuje. Dnes je velikým příkazem: jednota Církve nade vše! Zároveň však si musíme upřímně říci, že není možné, aby se některá sestra zařídila ve své vlastní rodině podle rodiny jiné. Proč by to nebylo správné? Ne proto, že by tam byla zvláštností, ne proto, že by nastaly různice. I tu nám musí být vodítkem nadpřirozené chápání. Jak víme z dobrého pramene, svatého Pavla, jsou v Církvi různé služby, různé dary. Ty působí jeden Duch. Jsou různé proto, že žádný z nich není jediný a úplný. Aby bylo dosaženo celku, je třeba různých částí. Každá část má v celku své místo. Kdyby se části mísily, překrývaly, nesplnily by službu celku. Někde by byl zmatek, někde prázdno. Musíme tedy svou část, svůj úděl v celku tajemného Kristova těla věrně naplňovat. Zvláštnost jednotlivých řeholních rodin třeba svědomitě objevovat v úmyslech zakladatelů, v jejich duchu, v jejich životě, v jejich slovech a ustanoveních. Dále v celých dějinách naší řeholní rodiny, jak ona tento odkaz různých dobách chápala a naplňovala. Zvláštností naší řeholní rodiny je milosrdná služba těm nejubožejším a nejpotřebnějším. Máme tedy vedle snahy o osobní posvěcení – službu lásky. SVATOST A MILOSRDENSTVÍ – tak se dají shrnout v jedno heslo naše vlastní ideály.

Matka Vojtěcha KOŘŽ 2/1973